Evropský parlament přijal postoj, kterým schvaluje předběžnou dohodu s vládami EU o právech cestujících v letecké dopravě. Dohoda upravuje proplácení, když je letenka rezervována prostřednictvím zprostředkovatele (online agentura, platforma): proplacení prostřednictvím zprostředkovatele se stává bezplatným a musí proběhnout ve stanovených lhůtách. Tento text je konečným postojem Parlamentu; členské státy jej musí ještě formálně schválit, než se stane zákonem.
Mnoho cestujících rezervuje letenky prostřednictvím zprostředkovatelů, nikoli přímo u letecké společnosti. V případě zrušení může být proplacení zablokováno nebo zpoplatněno. Text mění stávající nařízení o právech cestujících v letecké dopravě, aby vyjasnil, kdo proplácí, v jaké lhůtě a za jakou cenu, a aby posílil vnitrostátní orgány odpovědné za vymáhání těchto práv.
Bezplatné proplacení prostřednictvím zprostředkovatelePokud je proplacení vyřizováno prostřednictvím zprostředkovatele, je pro cestujícího bezplatné. Zprostředkovatel musí cestujícího před rezervací informovat, zda letecká společnost souhlasí s proplacením prostřednictvím zprostředkovatele a podle jakého postupu.
Dvoufázové lhůty pro proplaceníPokud letecká společnost proplácí prostřednictvím zprostředkovatele, musí peníze zprostředkovateli poukázat do 7 kalendářních dnů a zprostředkovatel poté musí cestujícímu proplatit do následujících 7 kalendářních dnů. Pokud letecká společnost neobdrží potvrzení o platbě od zprostředkovatele do 14 dnů, kontaktuje cestujícího a proplatí mu do 7 dnů od obdržení potřebných informací.
Výjimka pro mikropodnikyZprostředkovatel, který je samostatným mikropodnikem, se může rozhodnout neproplatit určitou částku svých zprostředkovatelských poplatků, pokud o tom cestujícího jasně informoval na začátku rezervace.
Údaje předávané letecké společnostiZprostředkovatel musí letecké společnosti poskytnout kontaktní údaje cestujícího a podrobnosti o rezervaci. Letecká společnost může tyto údaje použít pouze k plnění přepravní smlouvy, k dodržování povinností v oblasti letecké bezpečnosti a ochrany a k informování cestujících.
Lepší rámec pro stížnosti a opravné prostředkyKaždý členský stát musí určit orgán odpovědný za stížnosti cestujících. Cestující se může na tento orgán obrátit po první stížnosti u letecké společnosti nebo zprostředkovatele, nejpozději 3 měsíce po zamítnutí nebo po 2 měsících bez odpovědi. Orgán potvrdí přijetí do 14 kalendářních dnů. Komise musí přijmout společný formulář pro žádost o odškodnění a proplacení.
Parlament text přijal poměrem 652 hlasů pro, 2 hlasy proti a 8 zdržení se hlasování.
Pro cestující, kteří rezervují prostřednictvím zprostředkovatele, se proplacení stává předvídatelnějším: je bezplatné, se závaznými lhůtami (7 dnů a poté 7 dnů) a s povinností letecké společnosti kontaktovat cestujícího, pokud peníze neputují do 14 dnů. Cestující mají také jasný opravný prostředek u vnitrostátního orgánu pro stížnosti se stanovenými lhůtami pro podání žádosti. Letecké společnosti a zprostředkovatelé budou muset přizpůsobit své postupy a informační systémy.
Rezervace letu přes online agenturu nebo platformu už nesmí proměnit vrácení peněz v překážkovou dráhu. Evropský parlament schválil předběžnou dohodu s členskými státy, která ukládá závazné lhůty a bezplatné vrácení peněz prostřednictvím zprostředkovatele. Text přijatý poměrem hlasů 652 pro, 2 proti a 8 se zdrželo hlasování je pozicí v prvním čtení: vlády jej ještě musí formálně schválit, než se stane zákonem.
Odpočítávání začíná, když si cestující zvolí vrácení peněz. Letecká společnost má sedm kalendářních dnů na to, aby peníze poukázala zprostředkovateli. Ten má poté sedm kalendářních dnů na vrácení peněz cestujícímu, a to stejným platebním prostředkem, jaký byl použit při rezervaci. Pokud peníze neputují, musí letecká společnost kontaktovat cestujícího nejpozději následující den po uplynutí čtrnáctidenní lhůty a poté mu vrátit peníze do sedmi dnů od obdržení potřebných informací. Pro cestujícího se vrácení peněz stává předvídatelným: bezplatné a ohraničené lhůtami. Pro podniky to znamená přizpůsobit informační systémy a postupy, což je skutečný náklad, ale přiměřený otázce důvěry.
Výjimku pro samostatné mikropodniky je třeba zmínit. Mikropodnik se může rozhodnout nevrátit určenou částku svých zprostředkovatelských nákladů, pokud o tom cestujícího informoval jasně, jednoznačně a zřetelně na začátku rezervace. Je to odchylka od zásady plného vrácení zprostředkovatelských nákladů. Je odůvodněna administrativní zátěží, ale vytváří asymetrii: cestující musí před kliknutím zkontrolovat podmínky. Liberálnější přístup by spočíval v tom nechat aktéry stanovit si poplatky, ale vyžadovat plnou transparentnost a účinnou hospodářskou soutěž, bez sektorové výjimky.
Text vytváří národní orgán pro stížnosti cestujících. Cestující se na něj může obrátit poté, co nejprve písemně kontaktoval leteckou společnost nebo zprostředkovatele, nejpozději tři měsíce po zamítnutí nebo po dvou měsících bez odpovědi. Orgán potvrdí přijetí do 14 kalendářních dnů a poskytne odůvodněnou odpověď v přiměřené lhůtě, pokud má pravomoc vydávat závazná rozhodnutí. Komise musí přijmout společný formulář pro žádost o odškodnění a vrácení peněz, dostupný ve všech úředních jazycích. Na papíře je to pokrok pro cestující. Ve skutečnosti bude muset každý členský stát určit jeden nebo více nezávislých orgánů s vyšetřovacími a sankčními pravomocemi. To znamená nové administrativní struktury financované daňovými poplatníky, které budou dohlížet na soukromé aktéry.
Mechanismus přeshraniční spolupráce mezi národními orgány je užitečný, ale přidává vrstvu koordinace. Komise může orgány upozornit na podezřelé praktiky, aniž by zasahovala do jejich operační nezávislosti. Pro podniky to znamená další žádosti o informace a možné audity. Náklady na dodržování předpisů vzrostou, zejména pro malé zprostředkovatele. Alternativou by bylo posílit pravomoci stávajících orgánů a zjednodušit postupy, místo vytváření nových přepážek. Zásada subsidiarity by velela nechat členským státům, aby si uspořádaly své prostředky nápravy, aniž by se ukládal společný formulář a jednotné lhůty.
Vrácení peněz se stává bezplatným a ohraničeným lhůtami, ale účet za dodržování předpisů padne na podniky a v konečném důsledku na cestující.
Rezervace letu přes online agenturu nebo platformu už nesmí proměnit vrácení peněz v překážkovou dráhu. Evropský parlament schválil předběžnou dohodu s členskými státy, která ukládá závazné lhůty a bezplatné vrácení peněz prostřednictvím zprostředkovatele. Text přijatý poměrem hlasů 652 pro, 2 proti a 8 se zdrželo hlasování je pozicí v prvním čtení: vlády jej ještě musí formálně schválit, než se stane zákonem.
Odpočítávání začíná, když si cestující zvolí vrácení peněz. Letecká společnost má sedm kalendářních dnů na to, aby peníze poukázala zprostředkovateli. Ten má poté sedm kalendářních dnů na vrácení peněz cestujícímu, a to stejným platebním prostředkem, jaký byl použit při rezervaci. Pokud peníze neputují, musí letecká společnost kontaktovat cestujícího nejpozději následující den po uplynutí čtrnáctidenní lhůty a poté mu vrátit peníze do sedmi dnů od obdržení potřebných informací. Pro cestujícího se vrácení peněz stává předvídatelným: bezplatné a ohraničené lhůtami. Pro podniky to znamená přizpůsobit informační systémy a postupy, což je skutečný náklad, ale přiměřený otázce důvěry.
Výjimku pro samostatné mikropodniky je třeba zmínit. Mikropodnik se může rozhodnout nevrátit určenou částku svých zprostředkovatelských nákladů, pokud o tom cestujícího informoval jasně, jednoznačně a zřetelně na začátku rezervace. Je to odchylka od zásady plného vrácení zprostředkovatelských nákladů. Je odůvodněna administrativní zátěží, ale vytváří asymetrii: cestující musí před kliknutím zkontrolovat podmínky. Liberálnější přístup by spočíval v tom nechat aktéry stanovit si poplatky, ale vyžadovat plnou transparentnost a účinnou hospodářskou soutěž, bez sektorové výjimky.
Text vytváří národní orgán pro stížnosti cestujících. Cestující se na něj může obrátit poté, co nejprve písemně kontaktoval leteckou společnost nebo zprostředkovatele, nejpozději tři měsíce po zamítnutí nebo po dvou měsících bez odpovědi. Orgán potvrdí přijetí do 14 kalendářních dnů a poskytne odůvodněnou odpověď v přiměřené lhůtě, pokud má pravomoc vydávat závazná rozhodnutí. Komise musí přijmout společný formulář pro žádost o odškodnění a vrácení peněz, dostupný ve všech úředních jazycích. Na papíře je to pokrok pro cestující. Ve skutečnosti bude muset každý členský stát určit jeden nebo více nezávislých orgánů s vyšetřovacími a sankčními pravomocemi. To znamená nové administrativní struktury financované daňovými poplatníky, které budou dohlížet na soukromé aktéry.
Mechanismus přeshraniční spolupráce mezi národními orgány je užitečný, ale přidává vrstvu koordinace. Komise může orgány upozornit na podezřelé praktiky, aniž by zasahovala do jejich operační nezávislosti. Pro podniky to znamená další žádosti o informace a možné audity. Náklady na dodržování předpisů vzrostou, zejména pro malé zprostředkovatele. Alternativou by bylo posílit pravomoci stávajících orgánů a zjednodušit postupy, místo vytváření nových přepážek. Zásada subsidiarity by velela nechat členským státům, aby si uspořádaly své prostředky nápravy, aniž by se ukládal společný formulář a jednotné lhůty.
Vrácení peněz se stává bezplatným a ohraničeným lhůtami, ale účet za dodržování předpisů padne na podniky a v konečném důsledku na cestující.
