Evropský parlament přijal své stanovisko k programu Pericles V, který v letech 2028 až 2034 financuje školení a výměny za účelem ochrany eura před padělky. Rozpočet je stanoven na 7 811 000 eur v běžných cenách (6 942 000 eur v cenách roku 2025). Program se nově zaměřuje na vznikající hrozby, jako je digitální euro a umělá inteligence, a Komise bude muset každoročně skládat účty.
Pericles je evropský program, který existuje od roku 2002 a pomáhá policiím, celním orgánům a centrálním bankám zemí EU spolupracovat proti padělání eura. Komise navrhla jeho prodloužení po roce 2028 se stejným rozsahem působnosti. Parlament hlasoval pro pozměňovací návrhy, které posilují sledování a přizpůsobují program novým hrozbám, zejména umělé inteligenci a digitálnímu euru.
Rozpočet 7,8 milionu eurProgram bude mít k dispozici 7 811 000 eur v běžných cenách na období 2028-2034, což je 6 942 000 eur v cenách roku 2025. Další příspěvky mohou pocházet od členských států, institucí EU, třetích zemí nebo mezinárodních organizací.
Zohlednění nových hrozebCíl ochrany eura před padělky nyní výslovně zahrnuje hrozby spojené s digitálním eurem, paděláním za pomoci umělé inteligence a technikami pro obcházení detekčních systémů, jakož i vyšetřovací nástroje využívající umělou inteligenci.
Povinné výroční zprávyKomise bude muset každoročně předložit Evropskému parlamentu, Radě a Evropské centrální bance zprávu o výsledcích programu včetně seznamu financovaných akcí, jejich rozpočtů a účastníků. Příslušný výbor Parlamentu bude moci požádat o ústní prezentaci.
Rozšíření odborníkůMezi odborníky způsobilé pro vzdělávací a výměnné akce nyní patří také specialisté na digitální měny a blockchain, kybernetickou bezpečnost a inženýři v oblasti umělé inteligence a strojového učení.
Spolupráce se třetími zeměmiProgram bude podporovat budování kapacit a školení s orgány třetích zemí, kde se nacházejí ohniska padělání, aby byla lépe chráněna euro i mimo Unii.
Parlament toto stanovisko přijal poměrem hlasů 629 pro, 7 proti a 31 zdrželo se.
Tento program přímo nemění každodenní život občanů, ale pomáhá orgánům bojovat proti padělaným penězům, což chrání důvěru v euro a zabraňuje ztrátám obchodníků i jednotlivců. Zaměřením na nové hrozby, jako je umělá inteligence a digitální euro, se EU snaží být před padělateli o krok napřed. Text musí být ještě projednán s vládami členských států, než se stane zákonem.
Evropský parlament přijal své stanovisko k programu Perikles V, který bude v letech 2028 až 2034 financovat školení a spolupráci policií, celních orgánů a centrálních bank proti padělání peněz. Rozpočet se oproti „nespecifikované“ částce v návrhu Komise mění na 7 811 000 eur v běžných cenách (6 942 000 eur v cenách roku 2025) a program je výslovně nově zaměřen na vznikající hrozby: digitální euro, umělou inteligenci, darknet. Hlasování je drtivé (629 pro, 7 proti, 31 zdržení se), ale konsensus si nelze plést s účinností: každé vydané euro musí být odůvodněno měřitelným výsledkem, ne rozpočtovou rutinou.
Program Perikles existuje od roku 2002 a prokázal svou užitečnost: v roce 2025 bylo z oběhu staženo přibližně 444 000 padělaných eurobankovek, což je v poměru k celkovému objemu oběživa nízká úroveň, ale bankovky v hodnotě 20 a 50 eur představují 80 % záchytů. Padělání zůstává nadnárodní trestnou činností a spolupráce mezi vnitrostátními orgány je nezbytná. Rozpočet 7,8 milionu eur na sedm let je v měřítku EU skromný, a to je dobře: jde o financování cílených školení a výměn, ne o vytváření nové byrokracie.
Parlament má pravdu, když požaduje podrobné výroční zprávy. Veřejné peníze musí být vysledovatelné a příjemci musí skládat účty z konkrétních výsledků: kolik školení, kolik rozložených zločineckých sítí, kolik záchytů. Bez této odpovědnosti hrozí, že se program stane trvalou dotací bez důkladného hodnocení. Nová výroční zpráva Parlamentu, Radě a ECB je krokem správným směrem, pokud se Komise neomezí na administrativní seznamy.
Liberální alternativa by byla podmínit obnovení programu nezávislým hodnocením dosažených výsledků s doložkou o přezkumu v roce 2031. Parlament dal přednost sedmiletému prodloužení s každoročním sledováním: je to lepší než nic, ale vytváří to rozpočtovou setrvačnost.
Umělá inteligence otřásá paděláním: generativní nástroje mohou vytvářet obrazy bankovek a techniky strojového učení umožňují obcházet detekční systémy. Parlament má pravdu, když tyto dimenze začleňuje do cíle programu a rozšiřuje okruh způsobilých odborníků o specialisty na blockchain, kybernetickou bezpečnost a umělou inteligenci. Ale nelze si nic nalhávat: technologie nenahrazuje policejní spolupráci v terénu. Školení a výměna osvědčených postupů zůstávají jádrem programu.
Digitální euro, dosud ve fázi příprav, by se mohlo stát cílem. Program musí těmto rizikům předcházet, ale nesmí podlehnout pokušení financovat nákladné technologické projekty. Prioritou musí zůstat ochrana hotovosti, která je jediným všeobecně dostupným platebním prostředkem a nástrojem odolnosti při výpadku elektronických systémů. Parlament to správně připomněl ve svých bodech odůvodnění, i když ty nejsou právně závazné.
Posiluje se také spolupráce se třetími zeměmi, zejména pokud jde o ohniska padělání identifikovaná mimo Unii. Je to nutnost: padělané peníze vyrobené v zahraničí mohou zaplavit evropský trh. Ale pořizování vybavení pro orgány třetích zemí musí být doprovázeno školením, jak text stanoví. Jinak veřejné peníze financují materiál, který je k ničemu.
Skromný rozpočet nezbavuje povinnosti dosahovat výsledků: každé euro musí koupit bezpečnost, ne papírování.
Evropský parlament přijal své stanovisko k programu Perikles V, který bude v letech 2028 až 2034 financovat školení a spolupráci policií, celních orgánů a centrálních bank proti padělání peněz. Rozpočet se oproti „nespecifikované“ částce v návrhu Komise mění na 7 811 000 eur v běžných cenách (6 942 000 eur v cenách roku 2025) a program je výslovně nově zaměřen na vznikající hrozby: digitální euro, umělou inteligenci, darknet. Hlasování je drtivé (629 pro, 7 proti, 31 zdržení se), ale konsensus si nelze plést s účinností: každé vydané euro musí být odůvodněno měřitelným výsledkem, ne rozpočtovou rutinou.
Program Perikles existuje od roku 2002 a prokázal svou užitečnost: v roce 2025 bylo z oběhu staženo přibližně 444 000 padělaných eurobankovek, což je v poměru k celkovému objemu oběživa nízká úroveň, ale bankovky v hodnotě 20 a 50 eur představují 80 % záchytů. Padělání zůstává nadnárodní trestnou činností a spolupráce mezi vnitrostátními orgány je nezbytná. Rozpočet 7,8 milionu eur na sedm let je v měřítku EU skromný, a to je dobře: jde o financování cílených školení a výměn, ne o vytváření nové byrokracie.
Parlament má pravdu, když požaduje podrobné výroční zprávy. Veřejné peníze musí být vysledovatelné a příjemci musí skládat účty z konkrétních výsledků: kolik školení, kolik rozložených zločineckých sítí, kolik záchytů. Bez této odpovědnosti hrozí, že se program stane trvalou dotací bez důkladného hodnocení. Nová výroční zpráva Parlamentu, Radě a ECB je krokem správným směrem, pokud se Komise neomezí na administrativní seznamy.
Liberální alternativa by byla podmínit obnovení programu nezávislým hodnocením dosažených výsledků s doložkou o přezkumu v roce 2031. Parlament dal přednost sedmiletému prodloužení s každoročním sledováním: je to lepší než nic, ale vytváří to rozpočtovou setrvačnost.
Umělá inteligence otřásá paděláním: generativní nástroje mohou vytvářet obrazy bankovek a techniky strojového učení umožňují obcházet detekční systémy. Parlament má pravdu, když tyto dimenze začleňuje do cíle programu a rozšiřuje okruh způsobilých odborníků o specialisty na blockchain, kybernetickou bezpečnost a umělou inteligenci. Ale nelze si nic nalhávat: technologie nenahrazuje policejní spolupráci v terénu. Školení a výměna osvědčených postupů zůstávají jádrem programu.
Digitální euro, dosud ve fázi příprav, by se mohlo stát cílem. Program musí těmto rizikům předcházet, ale nesmí podlehnout pokušení financovat nákladné technologické projekty. Prioritou musí zůstat ochrana hotovosti, která je jediným všeobecně dostupným platebním prostředkem a nástrojem odolnosti při výpadku elektronických systémů. Parlament to správně připomněl ve svých bodech odůvodnění, i když ty nejsou právně závazné.
Posiluje se také spolupráce se třetími zeměmi, zejména pokud jde o ohniska padělání identifikovaná mimo Unii. Je to nutnost: padělané peníze vyrobené v zahraničí mohou zaplavit evropský trh. Ale pořizování vybavení pro orgány třetích zemí musí být doprovázeno školením, jak text stanoví. Jinak veřejné peníze financují materiál, který je k ničemu.
Skromný rozpočet nezbavuje povinnosti dosahovat výsledků: každé euro musí koupit bezpečnost, ne papírování.
