Evropský parlament přijal usnesení, ve kterém ostře odsuzuje politické zadržování Aliho Karimliho, Anara Mammadliho a Anara Abdullajeva a požaduje jejich okamžité a bezpodmínečné propuštění. Rovněž požaduje ukončení represálií proti pokojným kritikům, nezávislé vyšetřování špatného zacházení a plné provedení rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Text vyzývá Evropskou unii, aby připravila cílené sankce a podmínila jakoukoli budoucí dohodu o partnerství s Ázerbájdžánem hmatatelným pokrokem v oblasti lidských práv. Parlament žádá Komisi, aby zvýšila svou podporu ázerbájdžánské občanské společnosti a nezávislým médiím, včetně těch v exilu.
Ali Karimli, předseda Strany Lidové fronty Ázerbájdžánu, je ve vazbě od 29. listopadu 2025, přičemž vazba byla dvakrát prodloužena až do 13. listopadu 2026, na základě obvinění z pokusu o násilné převzetí moci, které popírá a za které mu hrozí doživotní vězení. Anar Mammadli byl 7. září 2026 odsouzen ke 13 letům vězení a jeho spoluobžalovaný, novinář Anar Abdullajev, ke 12 letům. Evropský soud pro lidská práva již dříve rozhodl, že Mammadliho zadržování bylo motivováno politickými důvody. Tyto případy zapadají do širšího vzorce represí, kdy bylo zaznamenáno více než 300 politických vězňů, což vedlo Parlament k reakci tímto usnesením.
Požadavek okamžitého propuštěníParlament ostře odsuzuje zadržování Aliho Karimliho, Anara Mammadliho a Anara Abdullajeva z politických důvodů a požaduje jejich okamžité a bezpodmínečné propuštění.
Podmínky zadržování a vyšetřováníPožaduje dostatečné zásobování vodou a potravinami, odpovídající větrání, lékařskou péči, přístup k právníkům a kontakt s rodinou, jakož i nezávislé vyšetřování tvrzení o špatném zacházení.
Konec stíhání kritikůVyzývá ázerbájdžánské orgány, aby ukončily represálie proti pokojným kritikům, novinářům, obráncům lidských práv, představitelům opozice a akademikům, propustily všechny politické vězně a zastavily jejich trestní stíhání.
Cílené sankce a podmíněnostVyzývá místopředsedkyni Komise a členské státy, aby připravily cílená opatření v rámci globálního sankčního režimu Unie v oblasti lidských práv, a znovu potvrzuje, že jakákoli budoucí dohoda o partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem by měla být podmíněna hmatatelným zlepšením lidských práv a právního státu, včetně propuštění politických vězňů.
Podpora občanské společnostiŽádá Komisi, aby zvýšila svou podporu ázerbájdžánské občanské společnosti a nezávislým médiím, včetně těch v exilu, a vyzývá delegaci Unie v Baku a velvyslanectví členských států, aby sledovaly soudní procesy.
Usnesení bylo přijato poměrem 492 hlasů pro, 23 proti a 60 zdržení se při elektronickém jmenovitém hlasování.
Toto usnesení je politickým postojem Evropského parlamentu: nezakládá přímou právní povinnost pro občany nebo podniky. Vyzývá Evropskou unii, aby připravila cílené sankce proti odpovědným osobám za porušování lidských práv v Ázerbájdžánu a podmínila jakoukoli budoucí dohodu o partnerství konkrétním pokrokem, včetně propuštění politických vězňů. Pro evropské občany vysílá signál, že Parlament bedlivě sleduje případy svévolného zadržování, včetně zadržování občanů Unie, jako je francouzský státní příslušník Anass Derraz, a že žádá členské státy, aby důsledně kontrolovaly žádosti o vydání týkající se politických oponentů.
Evropský parlament přijal usnesení, které ostře odsuzuje politické zadržování Aliho Karimliho, Anara Mammadliho a Anara Abdullajeva a požaduje jejich okamžité a bezpodmínečné propuštění. Text nezakládá právní povinnost, ale stanovuje jasnou politickou linii: Unie nemůže s Baku pokračovat v dialogu, jako by se nic nestalo. Hlasování je jednoznačné: 492 pro, 23 proti a 60 zdržení se.
Usnesení si nebere servítky: zadržování Aliho Karimliho, Anara Mammadliho a Anara Abdullajeva označuje za politické a požaduje jejich okamžité propuštění. Nezůstává u zásad: požaduje nezávislá vyšetřování tvrzení o špatném zacházení, plné provedení rozsudků Evropského soudu pro lidská práva ve skupině případů Mammadli a ukončení zneužívání trestních a bezpečnostních zákonů k umlčování nevládních organizací a médií. V jádru jde o přímé zpochybnění ázerbájdžánského právního státu.
Usnesení však není legislativní akt. Neukládá sankce ani právní podmíněnost. Parlament žádá místopředsedkyni/vysokou představitelku a členské státy, aby připravily cílená opatření v rámci globálního sankčního režimu, a znovu potvrzuje, že jakákoli budoucí dohoda o partnerství by měla záviset na konkrétním pokroku. Je to silný politický signál, nikoli právní závazek. Riziko spočívá v tom, že Baku bude tyto výzvy nadále považovat za oznámení bez následků.
Parlament se neomezuje na tři uvedená jména. Lituje pozastavení spolupráce ze strany Milli Majlis, odsuzuje nadnárodní represi proti ázerbájdžánským kritikům v zahraničí a žádá členské státy, aby žádosti o vydání týkající se oponentů podrobily důkladné kontrole. Je to konkrétní odpověď na jev, který se dotýká osob s postavením uprchlíka v Evropě: bez tohoto filtru může být oponent vydán zpět k politickému procesu.
Usnesení také vyzývá Komisi, aby zvýšila podporu ázerbájdžánské občanské společnosti a nezávislým médiím, včetně těch v exilu. Právě zde může mít Unie přímý účinek: financovat nezávislé hlasy, místo aby množila prohlášení. Neříká však, jak budou tyto peníze kontrolovány, ani jak zabránit tomu, aby vlivové sítě Baku tyto finanční prostředky zachytily. Důslednější přístup by spočíval v podmínění fondů ověřitelnými výsledky a v upřednostnění projektů vedených místními nezávislými aktéry před prostředníky usazenými v Bruselu.
Usnesení není sankce: říká právo, ale ještě ho nedokáže prosadit.
Evropský parlament přijal usnesení, které ostře odsuzuje politické zadržování Aliho Karimliho, Anara Mammadliho a Anara Abdullajeva a požaduje jejich okamžité a bezpodmínečné propuštění. Text nezakládá právní povinnost, ale stanovuje jasnou politickou linii: Unie nemůže s Baku pokračovat v dialogu, jako by se nic nestalo. Hlasování je jednoznačné: 492 pro, 23 proti a 60 zdržení se.
Usnesení si nebere servítky: zadržování Aliho Karimliho, Anara Mammadliho a Anara Abdullajeva označuje za politické a požaduje jejich okamžité propuštění. Nezůstává u zásad: požaduje nezávislá vyšetřování tvrzení o špatném zacházení, plné provedení rozsudků Evropského soudu pro lidská práva ve skupině případů Mammadli a ukončení zneužívání trestních a bezpečnostních zákonů k umlčování nevládních organizací a médií. V jádru jde o přímé zpochybnění ázerbájdžánského právního státu.
Usnesení však není legislativní akt. Neukládá sankce ani právní podmíněnost. Parlament žádá místopředsedkyni/vysokou představitelku a členské státy, aby připravily cílená opatření v rámci globálního sankčního režimu, a znovu potvrzuje, že jakákoli budoucí dohoda o partnerství by měla záviset na konkrétním pokroku. Je to silný politický signál, nikoli právní závazek. Riziko spočívá v tom, že Baku bude tyto výzvy nadále považovat za oznámení bez následků.
Parlament se neomezuje na tři uvedená jména. Lituje pozastavení spolupráce ze strany Milli Majlis, odsuzuje nadnárodní represi proti ázerbájdžánským kritikům v zahraničí a žádá členské státy, aby žádosti o vydání týkající se oponentů podrobily důkladné kontrole. Je to konkrétní odpověď na jev, který se dotýká osob s postavením uprchlíka v Evropě: bez tohoto filtru může být oponent vydán zpět k politickému procesu.
Usnesení také vyzývá Komisi, aby zvýšila podporu ázerbájdžánské občanské společnosti a nezávislým médiím, včetně těch v exilu. Právě zde může mít Unie přímý účinek: financovat nezávislé hlasy, místo aby množila prohlášení. Neříká však, jak budou tyto peníze kontrolovány, ani jak zabránit tomu, aby vlivové sítě Baku tyto finanční prostředky zachytily. Důslednější přístup by spočíval v podmínění fondů ověřitelnými výsledky a v upřednostnění projektů vedených místními nezávislými aktéry před prostředníky usazenými v Bruselu.
Usnesení není sankce: říká právo, ale ještě ho nedokáže prosadit.
