Evropský parlament přijal usnesení, které odsuzuje válku vedenou Ruskem proti Ukrajině a požaduje, aby Unie a její členské státy zvýšily svou vojenskou pomoc Kyjevu, zejména systémy protivzdušné obrany a střely dlouhého doletu. Text také požaduje pevné a právně závazné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a okamžité a bezpodmínečné stažení všech ruských sil z ukrajinského území. Parlament žádá Komisi, aby jednala; nejde o zákon.
Komise každoročně zveřejňuje zprávu o Ukrajině, která slouží jako základ pro rozpravu v Parlamentu. Tato zpráva je sledovacím dokumentem: nenavrhuje žádná závazná legislativní opatření. Parlament proto přijal vlastní politický postoj k situaci na Ukrajině a k reakci, kterou by Evropská unie měla zaujmout.
Požadavek na ruské staženíParlament požaduje, aby Rusko okamžitě a bezpodmínečně ukončilo všechny své vojenské aktivity na Ukrajině a stáhlo všechny své síly a veškerý vojenský materiál z celého ukrajinského území, včetně jeho teritoriálních vod.
Více zbraní pro KyjevVyzývá Unii a členské státy, aby zvýšily svou vojenskou pomoc Ukrajině, zejména systémy protivzdušné obrany (Patriot, SAMP/T, NASAMS, IRIS-T, HAWK) a schopnosti hlubokého úderu. Zejména vyzývá Německo, aby poskytlo střely Taurus dlouhého doletu.
Závazné bezpečnostní zárukyParlament požaduje pevné a právně závazné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, rovnocenné zárukám podle článku 5 Washingtonské smlouvy a čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii, jakmile válečný stav oficiálně skončí.
Zóna vzdušné ochranyVyzývá koalici dobrovolných členských států, aby zvážila vytvoření integrované zóny vzdušné ochrany s obranným účelem, vedené Evropou, která by mohla nasadit bojové vzdušné hlídky nad neobsazenými oblastmi Ukrajiny.
Tlak na RuskoParlament odsuzuje částečné zmírnění amerických sankcí vůči Rusku a odsuzuje postoj Spojených států, který podmiňuje jejich bezpečnostní záruky stažením Ukrajiny z Donbasu. Vyzývá ke spravedlivému a trvalému míru s ruskými reparacemi a odpovědností za válečné zločiny.
Usnesení bylo přijato poměrem 460 hlasů pro, 136 proti a 59 se zdrželo hlasování při elektronickém jmenovitém hlasování.
Toto hlasování neukládá členským státům ani evropským institucím žádné právní povinnosti. Vyjadřuje politický postoj Evropského parlamentu k válce na Ukrajině a k tomu, jaká by měla být reakce Unie. Konkrétně vyzývá k zaslání více zbraní na Ukrajinu, včetně systémů protivzdušné obrany a střel dlouhého doletu, a k přípravě bezpečnostních záruk pro období po válce. Rovněž požaduje, aby byla Ukrajina zapojena do všech rozhodnutí, která se jí týkají, a aby se Evropa účastnila mírových jednání. Parlament žádá Komisi a členské státy, aby jednaly; nejde o zákon.
Evropský parlament přijal 8. července 2026 poměrem hlasů 460 proti 136 při 59 zdrženích usnesení, které požaduje okamžité a bezpodmínečné stažení ruských sil z Ukrajiny a vyzývá Unii a její členské státy, aby výrazně navýšily vojenskou pomoc Kyjevu, včetně systémů protivzdušné obrany a střel s dlouhým doletem. Není to zákon: je to politický postoj. Ale říká jednu jednoduchou věc: Evropa musí přestat považovat ukrajinskou odvahu za samozřejmost a začít ji financovat jako investici do vlastní bezpečnosti.
Parlament konstatuje 99% snížení americké vojenské pomoci v roce 2025. To není abstrakce: je to signál vyslaný Moskvě, že čas pracuje pro ni. V reakci na to usnesení žádá zrychlení a navýšení dodávek zbraní a munice a zdůrazňuje, že Unie a její členské státy jsou již hlavním poskytovatelem finanční a vojenské podpory Ukrajině. Mechanismus je jednoduchý: pokud pomoc klesá, klesá schopnost Ukrajiny bránit se a Rusko nemá žádný důvod vyjednávat. Pokud pomoc předvídatelně roste, mění se poměr sil a diplomacie se stává možnou.
Text zejména vyzývá Německo, aby dodalo střely Taurus s dlouhým doletem, a ostatní členské státy, aby Ukrajinu vybavily dalšími systémy protivzdušné obrany. Pro evropského občana to znamená, že ochrana jeho vlastního vzdušného prostoru začíná na Ukrajině. Každá střela zachycená nad Kyjevem je střela, která neohrožuje Varšavu ani Berlín. Náklady čekání se měří v ukrajinských životech a ve zvýšených rizicích pro Evropu.
Usnesení požaduje silné a právně závazné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, rovnocenné zárukám článku 5 Washingtonské smlouvy a čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii, jakmile oficiálně skončí válečný stav. Vyzývá také koalici dobrovolných členských států, aby zvážila integrovanou vzdušnou ochrannou zónu s obranným účelem, vedenou Evropou, s bojovými leteckými hlídkami nad nekontestovanými oblastmi Ukrajiny. Nejsou to závazné závazky, ale politické směry. Jejich provádění bude záviset na vůli členských států, a právě tam je problém: bezpečnostní záruky mají hodnotu jen tehdy, jsou-li důvěryhodné, a důvěryhodné jsou jen tehdy, pokud je následují evropské vojenské kapacity.
Parlament vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily jmenování vysokého evropského vyjednavače s jasným mandátem. Připomíná, že o Ukrajině nerozhoduje nikdo bez Ukrajiny ani o Evropě nikdo bez Evropy. Tato formulace je správná, ale vyžaduje, aby Evropa mluvila jedním hlasem. Národní rozdělení ohledně dodávek zbraní nebo bezpečnostních záruk však oslabují evropský postoj. Přístup založený na subsidiaritě a trhu by zde byl účinnější: nechat členské státy, které si to přejí, postupovat společně, aniž by čekaly na jednomyslnost, a nechat evropský obranný průmysl vyrábět rychleji snížením regulačních překážek. BITDE, zmíněná v textu, je krokem tímto směrem, ale zůstává příliš pomalá a příliš byrokratická na to, aby reagovala na naléhavost.
Parlament odsuzuje částečné zmírnění amerických sankcí proti Rusku a postoj Spojených států spočívající v podmiňování jejich bezpečnostních záruk stažením Ukrajiny z Donbasu. Vyzývá k rozšíření seznamů individuálních sankcí a k tomu, aby platformy sociálních sítí nesly odpovědnost za šíření škodlivého obsahu, a to striktním uplatňováním nařízení o digitálních službách. Poslední bod si zaslouží pozornost: svěřit soukromým platformám filtrování ruské státní propagandy se může obrátit proti svobodě projevu. Boj proti dezinformacím musí zůstat v rámci zákona, nikoli v rámci soukromé cenzury. Skutečnou pákou je transparentnost financování a trestní postih propagandistických sítí, nikoli delegování cenzury na firmy.
Evropa nemůže žádat, aby za ni Ukrajina bojovala, a odmítat jí prostředky, jak to dělat.
Evropský parlament přijal 8. července 2026 poměrem hlasů 460 proti 136 při 59 zdrženích usnesení, které požaduje okamžité a bezpodmínečné stažení ruských sil z Ukrajiny a vyzývá Unii a její členské státy, aby výrazně navýšily vojenskou pomoc Kyjevu, včetně systémů protivzdušné obrany a střel s dlouhým doletem. Není to zákon: je to politický postoj. Ale říká jednu jednoduchou věc: Evropa musí přestat považovat ukrajinskou odvahu za samozřejmost a začít ji financovat jako investici do vlastní bezpečnosti.
Parlament konstatuje 99% snížení americké vojenské pomoci v roce 2025. To není abstrakce: je to signál vyslaný Moskvě, že čas pracuje pro ni. V reakci na to usnesení žádá zrychlení a navýšení dodávek zbraní a munice a zdůrazňuje, že Unie a její členské státy jsou již hlavním poskytovatelem finanční a vojenské podpory Ukrajině. Mechanismus je jednoduchý: pokud pomoc klesá, klesá schopnost Ukrajiny bránit se a Rusko nemá žádný důvod vyjednávat. Pokud pomoc předvídatelně roste, mění se poměr sil a diplomacie se stává možnou.
Text zejména vyzývá Německo, aby dodalo střely Taurus s dlouhým doletem, a ostatní členské státy, aby Ukrajinu vybavily dalšími systémy protivzdušné obrany. Pro evropského občana to znamená, že ochrana jeho vlastního vzdušného prostoru začíná na Ukrajině. Každá střela zachycená nad Kyjevem je střela, která neohrožuje Varšavu ani Berlín. Náklady čekání se měří v ukrajinských životech a ve zvýšených rizicích pro Evropu.
Usnesení požaduje silné a právně závazné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, rovnocenné zárukám článku 5 Washingtonské smlouvy a čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii, jakmile oficiálně skončí válečný stav. Vyzývá také koalici dobrovolných členských států, aby zvážila integrovanou vzdušnou ochrannou zónu s obranným účelem, vedenou Evropou, s bojovými leteckými hlídkami nad nekontestovanými oblastmi Ukrajiny. Nejsou to závazné závazky, ale politické směry. Jejich provádění bude záviset na vůli členských států, a právě tam je problém: bezpečnostní záruky mají hodnotu jen tehdy, jsou-li důvěryhodné, a důvěryhodné jsou jen tehdy, pokud je následují evropské vojenské kapacity.
Parlament vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily jmenování vysokého evropského vyjednavače s jasným mandátem. Připomíná, že o Ukrajině nerozhoduje nikdo bez Ukrajiny ani o Evropě nikdo bez Evropy. Tato formulace je správná, ale vyžaduje, aby Evropa mluvila jedním hlasem. Národní rozdělení ohledně dodávek zbraní nebo bezpečnostních záruk však oslabují evropský postoj. Přístup založený na subsidiaritě a trhu by zde byl účinnější: nechat členské státy, které si to přejí, postupovat společně, aniž by čekaly na jednomyslnost, a nechat evropský obranný průmysl vyrábět rychleji snížením regulačních překážek. BITDE, zmíněná v textu, je krokem tímto směrem, ale zůstává příliš pomalá a příliš byrokratická na to, aby reagovala na naléhavost.
Parlament odsuzuje částečné zmírnění amerických sankcí proti Rusku a postoj Spojených států spočívající v podmiňování jejich bezpečnostních záruk stažením Ukrajiny z Donbasu. Vyzývá k rozšíření seznamů individuálních sankcí a k tomu, aby platformy sociálních sítí nesly odpovědnost za šíření škodlivého obsahu, a to striktním uplatňováním nařízení o digitálních službách. Poslední bod si zaslouží pozornost: svěřit soukromým platformám filtrování ruské státní propagandy se může obrátit proti svobodě projevu. Boj proti dezinformacím musí zůstat v rámci zákona, nikoli v rámci soukromé cenzury. Skutečnou pákou je transparentnost financování a trestní postih propagandistických sítí, nikoli delegování cenzury na firmy.
Evropa nemůže žádat, aby za ni Ukrajina bojovala, a odmítat jí prostředky, jak to dělat.
