Evropský parlament přijal usnesení, v němž konstatuje, že vládnoucí strana v Gruzii, Gruzínský sen, nejen pozastavila, ale fakticky zvrátila evropskou integraci země. Vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby okamžitě uvalily cílené osobní sankce proti Bidzinovi Ivanišvilimu, jeho rodině, jeho podnikům, představitelům Gruzínského snu, soudcům, státním zástupcům a dalším odpovědným za represi. Parlament rovněž požaduje okamžité propuštění všech politických vězňů, včetně bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho, a znovu potvrzuje svou podporu svrchovanosti a územní celistvosti Gruzie. Text byl přijat poměrem 436 hlasů pro, 145 proti a 47 se zdrželo hlasování.
Evropská komise zveřejnila v roce 2025 zprávu dokumentující úpadek demokracie v Gruzii a faktické pozastavení procesu přistoupení země k Evropské unii. Tato zpráva konstatovala, že gruzínské orgány nesplnily devět podmínek nezbytných pro status kandidátské země a vzdalují se evropským normám. Evropský parlament reagoval přijetím usnesení, které jde nad rámec pouhého konstatování: požaduje sankce a odsuzuje úplné zvrácení evropského směřování Gruzie. Toto usnesení není zákonem: vyjadřuje politický postoj Parlamentu a vyzývá Komisi a členské státy k jednání.
Osobní sankce proti IvanišvilimuParlament vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby neprodleně uvalily cílené sankce proti Bidzinovi Ivanišvilimu, členům jeho rodiny a jeho podnikům, jakož i proti hlavním představitelům Gruzínského snu, soudcům, státním zástupcům a dalším odpovědným za represi a volební podvody. Požaduje zmrazení Ivanišviliho aktiv a spolupráci se Spojeným královstvím a Spojenými státy v této věci.
Zrušení maďarského vetaParlament naléhavě vyzývá novou maďarskou vládu, aby zrušila veto, které na cílené sankce na úrovni Unie proti Bidzinovi Ivanišvilimu a všem představitelům Gruzínského snu uvalil její předchůdce. Vyzývá Radu, aby zvážila kolektivní mechanismy, pokud není možné dosáhnout jednomyslnosti, aby Unie mohla reagovat účinně a jednotně.
Propuštění politických vězňůParlament požaduje okamžité a bezpodmínečné propuštění všech osob vězněných z politických důvodů, včetně představitelů opozice a bývalých úředníků. Opakuje svůj požadavek na okamžité propuštění bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho z humanitárních důvodů a žádá, aby poslanci Evropského parlamentu měli neomezený přístup k Saakašvilimu a dalším politickým vězňům.
Neznávání gruzínského parlamentuParlament zachovává svůj postoj neuznávání legitimity gruzínského parlamentu a jím jmenovaného prezidenta, který označuje za faktický jednobarevný parlament. Vyzývá zástupce Unie a poslance Evropského parlamentu, aby se zdrželi setkání se zástupci režimu, počínaje současným faktickým prezidentem, dokud bude pokračovat represe a úpadek demokracie.
Podpora gruzínské svrchovanostiParlament znovu potvrzuje svou neochvějnou podporu svrchovanosti a územní celistvosti Gruzie a odsuzuje ruskou okupaci oblastí Abcházie a Cchinvali/Jižní Osetie. Odsuzuje rozvoj ruské námořní základny v Očamčiře jako porušení územní celistvosti a přímou hrozbu pro bezpečnost Černého moře a požaduje okamžité a bezpodmínečné stažení ruských sil.
Usnesení bylo přijato poměrem 436 hlasů pro, 145 hlasů proti a 47 se zdrželo hlasování při elektronickém jmenovitém hlasování dne 17. června 2026.
Pro evropské občany tento hlas znamená, že Evropský parlament oficiálně požaduje sankce proti gruzínským představitelům, tyto sankce však ještě nejsou v platnosti: musí je jednomyslně schválit členské státy v Radě. Konkrétně by osobám, na které se tyto sankce vztahují, byla v Unii zmrazena aktiva a byl by jim zakázán vstup do evropského prostoru. Parlament rovněž žádá, aby poslanci Evropského parlamentu mohli navštívit Michaila Saakašviliho a další politické vězně a aby Unie nadále podporovala gruzínskou občanskou společnost a nezávislá média. Toto usnesení nemá sílu zákona: vyjadřuje politický postoj Parlamentu a vyzývá Komisi a členské státy k jednání.
Evropský parlament konstatuje, že Gruzínský sen nejen pozastavil, ale obrátil evropskou trajektorii Gruzie, a jmenovitě označuje ty, které chce vidět potrestané: Bidzinu Ivanišviliho, jeho rodinu, jeho firmy, vedení strany, soudce, státní zástupce a spoluviníky z řad vlastníků médií. Tento text přijatý poměrem 436 hlasů proti 145 při 47 zdrženích není zákon: je to politický tlak a vše nyní závisí na jednomyslnosti členských států v Radě.
Usnesení nezmrazí žádný účet. Ale stanoví cíl a činí nečinnost nákladnou pro ty, kdo ji zvolí. Tím, že označuje Bidzinu Ivanišviliho, jeho rodinu, jeho firmy, soudce a státní zástupce sloužící represi, Parlament opouští registr diplomatických lítostí. Říká, kdo uchvátil stát, a říká to veřejně, 436 hlasy.
Mechanismus je jednoduchý a je třeba se mu podívat do očí: osobní sankce spadají do Rady, kde stačí jedno veto. Parlament proto výslovně žádá novou maďarskou vládu, aby zrušila blokádu svého předchůdce, a vyzývá Radu, aby zvážila kolektivní mechanismy, když je jednomyslnost nedosažitelná. To je skutečná otázka: Unie, která pro obranu vlastních hodnot vyžaduje jednomyslnost, nakonec nevyžaduje vůbec nic.
Usnesení popisuje konkrétní soukolí, a v tom je užitečné. Zákon o dotacích rozšiřuje pojem zahraničního financování natolik, že z něj činí trestný čin se sazbou až šest let vězení, což odřezává občanskou společnost a nezávislá média od jakéhokoli zahraničního financování. Změna volebního zákona zakazuje občanům volit ze zahraničí. Opoziční strany čelí ústavní žalobě podané 88 poslanci. Každé opatření snižuje náklady represe pro moc a zvyšuje náklady odporu pro občany.
Parlament proto podmiňuje vztahy s úřady ověřitelnými reformami a omezuje politické kontakty na nezbytné minimum, přičemž zachovává angažmá vůči občanské společnosti a nezávislým médiím. To je správné vyvážení: nejednat s režimem jako s normálním partnerem, neopouštět ty, kdo bojují. Podle textu podporuje evropskou integraci téměř 75 % Gruzínců; to jsou ti, které musí Unie mít na zřeteli, ne vůdci, kteří je zbavují volebního práva.
Text zůstává politickým doporučením bez právní závaznosti. Přístup založený na subsidiaritě a odpovědnosti by doplnil tlak o převzaté jednostranné kroky: členské státy, které již zavedly zákazy vstupu, a Parlament to vítá, by měly koordinovat své seznamy a zveřejnit svá kritéria, místo aby čekaly na jednomyslnost, která chrání zájmy jediné vlády. Transparentnost ohledně toho, kdo je cílem a proč, má větší cenu než další komuniké.
Je třeba také měřit náklady zpoždění. Každý měsíc bez sankcí znamená majetek, který se přesouvá, struktury, které se reorganizují, a sítě, které se usazují, zatímco projekty propojení v Černém moři čekají na stabilního partnera. Rozhodnost není morální póza: je to to, co činí investici možnou.
Unie, která pro obranu svých hodnot vyžaduje jednomyslnost, nakonec nevyžaduje vůbec nic.
Evropský parlament konstatuje, že Gruzínský sen nejen pozastavil, ale obrátil evropskou trajektorii Gruzie, a jmenovitě označuje ty, které chce vidět potrestané: Bidzinu Ivanišviliho, jeho rodinu, jeho firmy, vedení strany, soudce, státní zástupce a spoluviníky z řad vlastníků médií. Tento text přijatý poměrem 436 hlasů proti 145 při 47 zdrženích není zákon: je to politický tlak a vše nyní závisí na jednomyslnosti členských států v Radě.
Usnesení nezmrazí žádný účet. Ale stanoví cíl a činí nečinnost nákladnou pro ty, kdo ji zvolí. Tím, že označuje Bidzinu Ivanišviliho, jeho rodinu, jeho firmy, soudce a státní zástupce sloužící represi, Parlament opouští registr diplomatických lítostí. Říká, kdo uchvátil stát, a říká to veřejně, 436 hlasy.
Mechanismus je jednoduchý a je třeba se mu podívat do očí: osobní sankce spadají do Rady, kde stačí jedno veto. Parlament proto výslovně žádá novou maďarskou vládu, aby zrušila blokádu svého předchůdce, a vyzývá Radu, aby zvážila kolektivní mechanismy, když je jednomyslnost nedosažitelná. To je skutečná otázka: Unie, která pro obranu vlastních hodnot vyžaduje jednomyslnost, nakonec nevyžaduje vůbec nic.
Usnesení popisuje konkrétní soukolí, a v tom je užitečné. Zákon o dotacích rozšiřuje pojem zahraničního financování natolik, že z něj činí trestný čin se sazbou až šest let vězení, což odřezává občanskou společnost a nezávislá média od jakéhokoli zahraničního financování. Změna volebního zákona zakazuje občanům volit ze zahraničí. Opoziční strany čelí ústavní žalobě podané 88 poslanci. Každé opatření snižuje náklady represe pro moc a zvyšuje náklady odporu pro občany.
Parlament proto podmiňuje vztahy s úřady ověřitelnými reformami a omezuje politické kontakty na nezbytné minimum, přičemž zachovává angažmá vůči občanské společnosti a nezávislým médiím. To je správné vyvážení: nejednat s režimem jako s normálním partnerem, neopouštět ty, kdo bojují. Podle textu podporuje evropskou integraci téměř 75 % Gruzínců; to jsou ti, které musí Unie mít na zřeteli, ne vůdci, kteří je zbavují volebního práva.
Text zůstává politickým doporučením bez právní závaznosti. Přístup založený na subsidiaritě a odpovědnosti by doplnil tlak o převzaté jednostranné kroky: členské státy, které již zavedly zákazy vstupu, a Parlament to vítá, by měly koordinovat své seznamy a zveřejnit svá kritéria, místo aby čekaly na jednomyslnost, která chrání zájmy jediné vlády. Transparentnost ohledně toho, kdo je cílem a proč, má větší cenu než další komuniké.
Je třeba také měřit náklady zpoždění. Každý měsíc bez sankcí znamená majetek, který se přesouvá, struktury, které se reorganizují, a sítě, které se usazují, zatímco projekty propojení v Černém moři čekají na stabilního partnera. Rozhodnost není morální póza: je to to, co činí investici možnou.
Unie, která pro obranu svých hodnot vyžaduje jednomyslnost, nakonec nevyžaduje vůbec nic.
