Evropský parlament schválil revidovanou dohodu, která stanoví nová pravidla pro jeho vztahy s Evropskou komisí. Komisaři budou nyní muset být přítomni během hodiny otázek po dobu maximálně 90 minut, pokud se to týká jejich portfolií, a Komise bude muset písemně odůvodnit každou žádost o naléhavou rozpravu. Dohoda byla přijata poměrem hlasů 446 pro, 100 proti a 72 se zdrželo. Jedná se o konečný text dohodnutý s vládami EU; ty jej ještě musí formálně schválit, než se stane použitelným.
Rámcová dohoda z roku 2010 mezi Parlamentem a Komisí nebyla dlouho aktualizována. Po reformě Parlamentu v roce 2024 a revizi jeho jednacího řádu v dubnu 2024 obě instituce považovaly za nutné vyjasnit a posílit pravidla spolupráce. Komise se prostřednictvím své předsedkyně zavázala tuto dohodu revidovat, aby lépe respektovala institucionální rovnováhu a výsady Parlamentu.
Hodina otázek: maximálně 90 minutBěhem hodiny otázek budou muset být přítomni komisaři, jejichž portfolia odpovídají položeným otázkám, a to po dobu maximálně 90 minut. Dříve nebyla stanovena žádná maximální doba ani povinnost odpovídajícího portfolia.
Omezené zastoupení komisařůKomisař se bude moci nechat zastoupit kompetentním vysokým úředníkem na schůzích výboru pouze tehdy, pokud jeho přítomnost nebyla výslovně vyžádána. Dříve bylo toto zastoupení možné v širším rozsahu.
Stažení návrhu: přítomný komisařPokud Komise zvažuje stažení návrhu, bude se muset příslušný komisař zúčastnit schůzí výboru, aby o tom diskutoval. Dříve žádný takový závazek neexistoval.
Odůvodnění naléhavých opatřeníKomise bude muset neprodleně poskytnout odůvodnění a úplné informace o výjimečných a naléhavých případech podle článku 122 Smlouvy, a to jak při předkládání žádosti Parlamentu, tak po provedení aktu. Bude také muset písemně odůvodnit každou žádost o naléhavou rozpravu.
Informace o iniciativách mimo programKomise se zavazuje informovat Parlament o politických iniciativách a legislativních návrzích, které nejsou uvedeny v jejím pracovním programu, a představit klíčové iniciativy na plenárním zasedání bezprostředně po jejich přijetí kolegiem komisařů.
Dohoda byla přijata poměrem hlasů 446 pro, 100 proti a 72 se zdrželo.
Tato nová pravidla mají zajistit, aby práce Komise byla transparentnější a odpovědnější vůči voleným zástupcům Evropského parlamentu. Konkrétně budou komisaři muset častěji a přímoji odpovídat na otázky poslanců a občané budou moci lépe vědět, jaké iniciativy Komise připravuje, a to i ty, které nejsou uvedeny v jejím oficiálním programu. Komise bude také muset veřejně vysvětlit, proč přijímá naléhavá opatření a proč stahuje některé návrhy. Dohoda musí být ještě formálně schválena vládami EU, než vstoupí v platnost.
Evropský parlament schválil 11. března 2026 poměrem hlasů 446 pro, 100 proti a 72 se zdrželo hlasování revidovanou rámcovou dohodu s Komisí. Za 90 minutami otázek a písemnými odůvodněními se zavádí mechanismus politické odpovědnosti. Ale interinstitucionální dohoda nesnižuje veřejné výdaje ani regulační zátěž: organizuje sledovatelnost rozhodnutí. Skutečnou otázkou je, zda tato sledovatelnost ovlivní konkrétní volby, nebo zůstane procedurálním rituálem.
Revidovaná rámcová dohoda stanoví povinnosti transparentnosti: Komise bude informovat Parlament o iniciativách, které nejsou v jejím pracovním programu, a po jejich přijetí kolegiem představí klíčové iniciativy na plenárním zasedání. Komisaři budou muset docházet na schůze výborů a jejich zastoupení vysokým úředníkem bude omezeno na případy, kdy jejich přítomnost nebyla výslovně vyžádána. Tato pravidla činí politickou kontrolu předvídatelnější, ale nijak nesnižují objem regulace ani náklady na dodržování předpisů pro podniky. Přidávají vrstvu procedury: schůze, písemná odůvodnění, informace na plenárním zasedání. Přínos je demokratický; náklad je administrativní.
Otázka posouzení dopadů je výmluvná. Parlament lituje, že Komise neuvádí, zda nové legislativní iniciativy budou doprovázeny posouzením dopadů, a neodůvodňuje jejich absenci. Dohoda však nevytváří závaznou povinnost: odkazuje na závazek Komise. Posouzení dopadů provedené pod odpovědností Komise, i když s transparentním postupem, zůstává interním nástrojem. Pro podniky není důležité, zda posouzení existuje, ale zda dospěje k závěru o proporcionalitě a nezbytnosti opatření. Bez závazné povinnosti hrozí, že se posouzení stane dodatečným ospravedlněním.
Článek 122, který Radě umožňuje přijmout výjimečná opatření na návrh Komise, ilustruje stejný rozpor. Komise bude muset bezodkladně poskytnout odůvodnění a úplné informace, a to před i po provedení. Je to pokrok v transparentnosti, ale neomezuje to využívání tohoto článku k obcházení řádného legislativního postupu. Přístup založený na subsidiaritě by spočíval v přísném vymezení podmínek pro využití článku 122, například vyžadováním prokázání skutečné naléhavosti a doložky o pozbytí platnosti. Zde se organizuje odůvodnění, nikoli omezení.
Posílení práva iniciativy Parlamentu podle článku 225, včetně možnosti navrhnout změnu nebo zrušení stávající legislativy, je prezentováno jako pokrok. Může skutečně umožnit požadovat zrušení zastaralých pravidel. Mechanismus však zůstává v rukou Komise, která rozhoduje, zda na něj naváže. Lepší sledování nemění poměr sil: Komise si zachovává monopol legislativní iniciativy. Pro podnikatele přetrvává náklad nejistoty: návrh na zrušení může trvat roky, než se prosadí, a podniky nadále uplatňují pravidla, jejichž zrušení je požadováno.
Dohoda také stanoví, že Komise písemně odůvodní každou žádost o naléhavou rozpravu. To je dobře: naléhavost se často používá k obejití rozpravy. Ale ani zde odůvodnění nezaručuje, že Parlament bude mít dostatek času text projednat. Liberální přístup by spočíval v omezení naléhavých postupů na přesně vymezené případy a v zaručení minimální lhůty pro projednání. Text se omezuje na požadavek odůvodnění, aniž by praxi vymezoval.
Dohoda, která organizuje transparentnost, nenahrazuje snížení regulační zátěže.
Evropský parlament schválil 11. března 2026 poměrem hlasů 446 pro, 100 proti a 72 se zdrželo hlasování revidovanou rámcovou dohodu s Komisí. Za 90 minutami otázek a písemnými odůvodněními se zavádí mechanismus politické odpovědnosti. Ale interinstitucionální dohoda nesnižuje veřejné výdaje ani regulační zátěž: organizuje sledovatelnost rozhodnutí. Skutečnou otázkou je, zda tato sledovatelnost ovlivní konkrétní volby, nebo zůstane procedurálním rituálem.
Revidovaná rámcová dohoda stanoví povinnosti transparentnosti: Komise bude informovat Parlament o iniciativách, které nejsou v jejím pracovním programu, a po jejich přijetí kolegiem představí klíčové iniciativy na plenárním zasedání. Komisaři budou muset docházet na schůze výborů a jejich zastoupení vysokým úředníkem bude omezeno na případy, kdy jejich přítomnost nebyla výslovně vyžádána. Tato pravidla činí politickou kontrolu předvídatelnější, ale nijak nesnižují objem regulace ani náklady na dodržování předpisů pro podniky. Přidávají vrstvu procedury: schůze, písemná odůvodnění, informace na plenárním zasedání. Přínos je demokratický; náklad je administrativní.
Otázka posouzení dopadů je výmluvná. Parlament lituje, že Komise neuvádí, zda nové legislativní iniciativy budou doprovázeny posouzením dopadů, a neodůvodňuje jejich absenci. Dohoda však nevytváří závaznou povinnost: odkazuje na závazek Komise. Posouzení dopadů provedené pod odpovědností Komise, i když s transparentním postupem, zůstává interním nástrojem. Pro podniky není důležité, zda posouzení existuje, ale zda dospěje k závěru o proporcionalitě a nezbytnosti opatření. Bez závazné povinnosti hrozí, že se posouzení stane dodatečným ospravedlněním.
Článek 122, který Radě umožňuje přijmout výjimečná opatření na návrh Komise, ilustruje stejný rozpor. Komise bude muset bezodkladně poskytnout odůvodnění a úplné informace, a to před i po provedení. Je to pokrok v transparentnosti, ale neomezuje to využívání tohoto článku k obcházení řádného legislativního postupu. Přístup založený na subsidiaritě by spočíval v přísném vymezení podmínek pro využití článku 122, například vyžadováním prokázání skutečné naléhavosti a doložky o pozbytí platnosti. Zde se organizuje odůvodnění, nikoli omezení.
Posílení práva iniciativy Parlamentu podle článku 225, včetně možnosti navrhnout změnu nebo zrušení stávající legislativy, je prezentováno jako pokrok. Může skutečně umožnit požadovat zrušení zastaralých pravidel. Mechanismus však zůstává v rukou Komise, která rozhoduje, zda na něj naváže. Lepší sledování nemění poměr sil: Komise si zachovává monopol legislativní iniciativy. Pro podnikatele přetrvává náklad nejistoty: návrh na zrušení může trvat roky, než se prosadí, a podniky nadále uplatňují pravidla, jejichž zrušení je požadováno.
Dohoda také stanoví, že Komise písemně odůvodní každou žádost o naléhavou rozpravu. To je dobře: naléhavost se často používá k obejití rozpravy. Ale ani zde odůvodnění nezaručuje, že Parlament bude mít dostatek času text projednat. Liberální přístup by spočíval v omezení naléhavých postupů na přesně vymezené případy a v zaručení minimální lhůty pro projednání. Text se omezuje na požadavek odůvodnění, aniž by praxi vymezoval.
Dohoda, která organizuje transparentnost, nenahrazuje snížení regulační zátěže.
