Evropský parlament přijal usnesení, v němž žádá Komisi a členské státy, aby lépe chránily základní práva v Unii. Požaduje zejména zahájení posíleného řízení proti Maďarsku, systematické využívání mechanismu, který podmiňuje evropské fondy dodržováním právního státu, a evropskou strategii boje proti chudobě. Tento text je politickým postojem: nevytváří žádné nové právní povinnosti.
Evropský parlament každoročně zkoumá situaci základních práv v Unii a hlasuje o usnesení, které uvádí jeho zjištění a požadavky. Přijatý text se zabývá právním státem, svobodou médií, bojem proti korupci, sociálními právy a chudobou. Vychází ze zpráv Agentury pro základní práva a Komise.
Posílené řízení proti MaďarskuParlament žádá Komisi a členské státy, aby zahájily řízení podle čl. 7 odst. 2 Smlouvy o EU proti Maďarsku, vůči němuž již od roku 2018 probíhá řízení. Žádá také Radu, aby přijala doporučení pro jednotlivé země s jasnými lhůtami a měřitelnými kritérii.
Evropské fondy podmíněné právním státemParlament vyzývá Komisi, aby systematicky a důsledně využívala nařízení, které umožňuje pozastavit evropské fondy v případě porušení právního státu, aby peníze Unie nefinancovaly porušování hodnot Unie.
Strategie proti chudobě do roku 2035Parlament vyzývá Komisi, aby vypracovala evropskou strategii boje proti chudobě s cílem vymýtit chudobu do roku 2035, s měřitelnými dílčími cíli, a aby vytvořila pracovní skupinu Unie pro chudobu.
Ochrana novinářů a médiíParlament požaduje plné provedení evropského nařízení o svobodě médií a rychlé provedení směrnice proti strategickým žalobám proti veřejné účasti. Vyzývá k ochraně novinářů v exilu, zejména před zneužíváním červených oznámení Interpolu.
Boj proti korupciParlament žádá členské státy, aby plně dodržovaly doporučení GRECO a spolupracovaly s Evropským veřejným žalobcem. Vyzývá k rychlému a ambicióznímu uplatňování protikorupční směrnice a k ochraně oznamovatelů.
Parlament přijal usnesení poměrem 328 hlasů pro, 199 proti a 98 se zdrželo hlasování při elektronickém jmenovitém hlasování.
Toto usnesení přímo nemění vaše práva: vyjadřuje politický postoj Evropského parlamentu a žádá Komisi a členské státy, aby jednaly. Konkrétně se zasazuje o to, aby byly evropské fondy zastaveny v případě závažného porušování právního státu, o lepší ochranu novinářů a o strategii zaměřenou na vymýcení chudoby do roku 2035. Tyto požadavky nemají právní sílu, dokud Komise nepředloží závazné texty a členské státy je nepřijmou.
Evropský parlament přijal poměrem hlasů 328 pro, 199 proti a 98 zdržení se rezoluci, v níž žádá zahájení postupu podle čl. 7 odst. 2 proti Maďarsku, systematické uplatňování nařízení, které podmiňuje evropské fondy stavem práva, a spuštění protichudobní strategie do roku 2035. Tento text nemá žádnou závaznou sílu: vyjadřuje politickou většinu, nemění jediné právo občanů.
Evropský parlament přijal v letech 2024 a 2025 rezoluci o základních právech. Žádá v ní Komisi, aby před každým legislativním návrhem prováděla systematická posouzení dopadů na základní práva, posílila své výroční zprávy o Chartě a zahajovala řízení pro porušení práva. Vyzývá také Radu, aby přijala doporučení pro jednotlivé země s lhůtami a měřitelnými kritérii. Nic z toho nezakládá právní povinnost: Komise zůstává svobodná, zda je bude následovat, a členské státy nejsou vázány.
Mechanismus podmíněnosti vázaný na stav práva si zaslouží pozornost. Toto nařízení umožňuje Komisi pozastavit platby z evropských fondů, když zjistí, že porušení stavu práva ovlivňuje řádné finanční řízení. Parlament chce, aby jej používala „systematicky a důsledně“. Rozhoduje však Komise, nikoli Parlament. A Komise již ukázala, že dává přednost vyjednávání ozdravných plánů před škrtáním fondů. Rezoluce tento poměr sil nemění.
Výzva k zahájení postupu podle čl. 7 odst. 2 proti Maďarsku je silným politickým signálem. Postup existuje od roku 2018, ale je zablokován v Radě, kde několik vlád odmítá jít dál. Rezoluce Parlamentu tento zámek neuvolní. Slouží k dokumentování postojů a k působení na veřejné mínění, nikoli k vyvolání právních účinků.
Parlament žádá evropskou strategii boje proti chudobě s cílem vymýtit chudobu do roku 2035, s dílčími cíli a pracovní skupinou Unie. Záměr je velkorysý, ale metoda vyvolává otázky. Chudobu nelze nařídit; závisí na růstu, zaměstnanosti, nákladech na bydlení a účinnosti sociálních transferů, tedy v oblastech, kde mají členské státy většinu pravomocí. Vytvoření pracovní skupiny a evropských cílů riskuje přidání koordinace bez řešení příčin: příliš vysokého zdanění práce, regulace, která prodražuje výstavbu, a strnulého trhu práce.
Text také žádá, aby bydlení již nebylo považováno za zboží. Bydlení je však vzácným statkem tam, kde výstavbu brzdí územní pravidla a administrativní náklady. Skutečnou liberální odpovědí by bylo uvolnit půdu a snížit překážky výstavby, nikoli množit fondy a strategie. Parlament dává přednost první možnosti: žádá zvláštní fond pro dostupné bydlení. To znamená přidat další vrstvu veřejných výdajů, aniž by bylo zaručeno, že nabídka bude následovat.
Rezoluce zavazuje jen ty, kdo pro ni hlasovali; nemění ani smlouvy, ani život občanů.
Evropský parlament přijal poměrem hlasů 328 pro, 199 proti a 98 zdržení se rezoluci, v níž žádá zahájení postupu podle čl. 7 odst. 2 proti Maďarsku, systematické uplatňování nařízení, které podmiňuje evropské fondy stavem práva, a spuštění protichudobní strategie do roku 2035. Tento text nemá žádnou závaznou sílu: vyjadřuje politickou většinu, nemění jediné právo občanů.
Evropský parlament přijal v letech 2024 a 2025 rezoluci o základních právech. Žádá v ní Komisi, aby před každým legislativním návrhem prováděla systematická posouzení dopadů na základní práva, posílila své výroční zprávy o Chartě a zahajovala řízení pro porušení práva. Vyzývá také Radu, aby přijala doporučení pro jednotlivé země s lhůtami a měřitelnými kritérii. Nic z toho nezakládá právní povinnost: Komise zůstává svobodná, zda je bude následovat, a členské státy nejsou vázány.
Mechanismus podmíněnosti vázaný na stav práva si zaslouží pozornost. Toto nařízení umožňuje Komisi pozastavit platby z evropských fondů, když zjistí, že porušení stavu práva ovlivňuje řádné finanční řízení. Parlament chce, aby jej používala „systematicky a důsledně“. Rozhoduje však Komise, nikoli Parlament. A Komise již ukázala, že dává přednost vyjednávání ozdravných plánů před škrtáním fondů. Rezoluce tento poměr sil nemění.
Výzva k zahájení postupu podle čl. 7 odst. 2 proti Maďarsku je silným politickým signálem. Postup existuje od roku 2018, ale je zablokován v Radě, kde několik vlád odmítá jít dál. Rezoluce Parlamentu tento zámek neuvolní. Slouží k dokumentování postojů a k působení na veřejné mínění, nikoli k vyvolání právních účinků.
Parlament žádá evropskou strategii boje proti chudobě s cílem vymýtit chudobu do roku 2035, s dílčími cíli a pracovní skupinou Unie. Záměr je velkorysý, ale metoda vyvolává otázky. Chudobu nelze nařídit; závisí na růstu, zaměstnanosti, nákladech na bydlení a účinnosti sociálních transferů, tedy v oblastech, kde mají členské státy většinu pravomocí. Vytvoření pracovní skupiny a evropských cílů riskuje přidání koordinace bez řešení příčin: příliš vysokého zdanění práce, regulace, která prodražuje výstavbu, a strnulého trhu práce.
Text také žádá, aby bydlení již nebylo považováno za zboží. Bydlení je však vzácným statkem tam, kde výstavbu brzdí územní pravidla a administrativní náklady. Skutečnou liberální odpovědí by bylo uvolnit půdu a snížit překážky výstavby, nikoli množit fondy a strategie. Parlament dává přednost první možnosti: žádá zvláštní fond pro dostupné bydlení. To znamená přidat další vrstvu veřejných výdajů, aniž by bylo zaručeno, že nabídka bude následovat.
Rezoluce zavazuje jen ty, kdo pro ni hlasovali; nemění ani smlouvy, ani život občanů.
