Dne 11. února 2026 hlasoval Evropský parlament o obnovení povolení uvádět na trh produkty obsahující geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × LLCotton25. Tato GMO bavlna je v EU povolena již několik let a její povolení mělo vypršet. Hlasování vyvolalo debatu o bezpečnosti GMO a transparentnosti procesu povolování.
Bavlna GHB614 × LLCotton25 je geneticky modifikovaný organismus (GMO) vyvinutý tak, aby byl tolerantní k některým herbicidům. Používá se především ke krmení zvířat a k výrobě derivátů (olej atd.). Společnost Bayer požádala o obnovení povolení na dobu 10 let v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal kladné stanovisko, že GMO bavlna nepředstavuje ve srovnání s předchozí verzí žádná nová rizika pro lidské zdraví, zdraví zvířat ani životní prostředí. Několik nezávislých vědeckých studií však vyjádřilo obavy ohledně možných dlouhodobých účinků a dopadu na biologickou rozmanitost.
Evropský parlament přijal usnesení, kterým se staví proti návrhu rozhodnutí Evropské komise obnovit povolení. Poměrem hlasů 463 pro, 164 proti a 21 se zdrželi hlasování poslanci požádali Komisi, aby povolení této GMO bavlny neobnovovala. Domnívají se, že proces hodnocení rizik dostatečně nezohlednil nezávislé studie a že podmínky původního povolení nebyly plně dodrženy. Zejména zdůrazňují, že údaje poskytnuté žadatelem nejsou dostatečné k zaručení absence negativních dlouhodobých účinků na životní prostředí. Usnesení není právně závazné, ale vysílá Komisi silný politický signál, který nyní musí rozhodnout, zda se řídí názorem Parlamentu, nebo zda svůj návrh zachová.
Hlasování proběhlo jmenovitě (elektronické hlasování) s následujícím výsledkem:
Většina poslanců tedy následovala postoj politických skupin, které požadovaly zamítnutí obnovení, zejména Zelených/ESA, Levice a části socialistů a demokratů (S&D). Konzervativní skupiny (EPP) a liberálové (Renew) byly více rozděleny.
Pokud Komise následuje názor Parlamentu, povolení této GMO bavlny nebude obnoveno. To znamená, že produkty obsahující tuto bavlnu (zejména dovážená krmiva pro zvířata) již nebudou moci být uváděny na trh v EU. Pro spotřebitele to nebude mít okamžitý přímý dopad, protože tato bavlna se používá ve zpracovaných produktech, nikoli v čerstvých potravinách. Mohlo by to však ovlivnit dovoz některých zemědělských produktů a mít důsledky na ceny krmiv pro zvířata. Z hlediska životního prostředí odráží odpor Parlamentu rostoucí požadavek na obezřetnost vůči GMO a posílení hodnotících kritérií. Občané, kteří chtějí tuto záležitost sledovat, mohou navštívit webové stránky Evropského parlamentu, kde se dozvědí konečné rozhodnutí Komise.
Dne 11. února 2026 přijal Evropský parlament poměrem hlasů 463 pro, 164 proti a 21 zdržení se hlasování usnesení, které namítá proti návrhu rozhodnutí Komise obnovit povolení geneticky modifikované bavlny GHB614 × LLCotton25. Není to mandát k vyjednávání, je to výslovné politické odmítnutí: Parlament žádá stažení návrhu a vyzývá k neobnovení povolení. Za tímto hlasováním stojí zásadní otázka: kdo rozhoduje a na základě jakých důkazů?
Parlament nepopírá pouze jednu bavlnu. Konstatuje, že povolovací postup pro GMO již neprodukuje legitimní rozhodnutí: stálý výbor nedosáhl kvalifikované většiny, Komise to přehlíží a Parlament se ocitá v pozici, kdy namítá, aniž by mohl právně zavázat exekutivu. Toto hlasování je varovným signálem o rozhodovacím řetězci, v němž nikdo nenesе konečnou odpovědnost.
Usnesení žádá Komisi, aby stáhla svůj návrh a neobnovila povolení, a opírá se přitom o absenci dlouhodobých toxikologických studií a analýzy kumulativních účinků. Poukazuje také na nesoudržnost povolování dovozu produktů z rostlin tolerantních k herbicidům zakázaným v Unii, jako je glufosinát, klasifikovaný jako toxický pro reprodukci 1B. Pro evropského zemědělce to znamená nekalou konkurenci: nemůže tyto látky používat, ale snáší jejich rezidua v dovážených potravinách.
Mechanismus je jednoduchý: EFSA vydala v roce 2025 příznivé stanovisko, aniž by zkoumala širší environmentální a socioekonomické dopady, které považuje za mimo svou působnost. Parlament z toho vyvozuje, že povolení není podloženo dostatečnými důkazy. Jde o obrácení důkazního břemene: již není na žadateli, aby prokázal dlouhodobou nezávadnost, ale na institucích, aby odůvodnily absenci pochybností. Takové obrácení má svou cenu: blokuje inovace a dovozy, aniž by nutně zlepšilo ochranu, pokud kontroly zůstanou nedostatečné.
Skutečnou liberální a subsidiární alternativou by bylo vyjasnit kompetence: buď EFSA tyto dopady skutečně vyhodnotí, nebo členské státy převezmou rozhodnutí na vnitrostátní úrovni s jasnými pravidly odpovědnosti. V současném stavu Parlament požaduje reformu postupu, ale neříká, kdo bude nakonec rozhodovat. Bez kvalifikované většiny hrozí, že se současná nestabilita udrží a každé obnovení se stane politickým soubojem.
Namítat, aniž bychom mohli rozhodovat, znamená konstatovat selhání postupu, ne ho řešit.
Dne 11. února 2026 přijal Evropský parlament poměrem hlasů 463 pro, 164 proti a 21 zdržení se hlasování usnesení, které namítá proti návrhu rozhodnutí Komise obnovit povolení geneticky modifikované bavlny GHB614 × LLCotton25. Není to mandát k vyjednávání, je to výslovné politické odmítnutí: Parlament žádá stažení návrhu a vyzývá k neobnovení povolení. Za tímto hlasováním stojí zásadní otázka: kdo rozhoduje a na základě jakých důkazů?
Parlament nepopírá pouze jednu bavlnu. Konstatuje, že povolovací postup pro GMO již neprodukuje legitimní rozhodnutí: stálý výbor nedosáhl kvalifikované většiny, Komise to přehlíží a Parlament se ocitá v pozici, kdy namítá, aniž by mohl právně zavázat exekutivu. Toto hlasování je varovným signálem o rozhodovacím řetězci, v němž nikdo nenesе konečnou odpovědnost.
Usnesení žádá Komisi, aby stáhla svůj návrh a neobnovila povolení, a opírá se přitom o absenci dlouhodobých toxikologických studií a analýzy kumulativních účinků. Poukazuje také na nesoudržnost povolování dovozu produktů z rostlin tolerantních k herbicidům zakázaným v Unii, jako je glufosinát, klasifikovaný jako toxický pro reprodukci 1B. Pro evropského zemědělce to znamená nekalou konkurenci: nemůže tyto látky používat, ale snáší jejich rezidua v dovážených potravinách.
Mechanismus je jednoduchý: EFSA vydala v roce 2025 příznivé stanovisko, aniž by zkoumala širší environmentální a socioekonomické dopady, které považuje za mimo svou působnost. Parlament z toho vyvozuje, že povolení není podloženo dostatečnými důkazy. Jde o obrácení důkazního břemene: již není na žadateli, aby prokázal dlouhodobou nezávadnost, ale na institucích, aby odůvodnily absenci pochybností. Takové obrácení má svou cenu: blokuje inovace a dovozy, aniž by nutně zlepšilo ochranu, pokud kontroly zůstanou nedostatečné.
Skutečnou liberální a subsidiární alternativou by bylo vyjasnit kompetence: buď EFSA tyto dopady skutečně vyhodnotí, nebo členské státy převezmou rozhodnutí na vnitrostátní úrovni s jasnými pravidly odpovědnosti. V současném stavu Parlament požaduje reformu postupu, ale neříká, kdo bude nakonec rozhodovat. Bez kvalifikované většiny hrozí, že se současná nestabilita udrží a každé obnovení se stane politickým soubojem.
Namítat, aniž bychom mohli rozhodovat, znamená konstatovat selhání postupu, ne ho řešit.
